Cesta vlakem.
Cesta vlakem ubíhá v poklidu. Muže sedí v jídelním voze, popíjí kávu a sleduje videa na svém telefonu. Od protějšího stolu jej pozoruje žena. Žena s očima plaché laně, plné ukrutného smutku. Stále vysílá signály, až k němu přijde s otázkou, zda si může přisednout.
Dají se do řeči.
Ona začne vyprávět svůj životní příběh věčné smolařky v lásce. Celý život hledá lásku a stále se jí nedaří. Cítí se sama. Je sama. Nikdo ji, dle jejích slov, nechce. Navíc právě jede ze setkání, které se vlastně neuskutečnilo. Půl roku si chatovala s mužem, pak se za ním rozjela do 200 km vzdáleného města. Schůzka nedopadla, nepřišel. Čekala na něj. Telefon vypnutý. Ticho. Prázdno. Sedla na vlak a jela domů. Zklamaná. Smutná. Ponížená.
S oním mužem z vlaku si vyměnila telefonní číslo. Po týdnu, kdy vlastně ani pořádně nebyli v kontaktu, nevolali si, jen prohodili pár zpráv, ji pozval, zda by za ním přijela. Souhlasila.
Zoufalé ženy dělají zoufalé věci.
Ve vzduchu visí otázky:
[highlight color=”lime-green” style=”style-2″]Co všechno jsou schopné udělat pro trochu lásky, tedy pseudolásky?[/highlight]
[highlight color=”lime-green” style=”style-2″]Kam až jsou schopné zajít?[/highlight]
[highlight color=”lime-green” style=”style-2″]Co vydržet?[/highlight]
[highlight color=”lime-green” style=”style-2″]Co obětovat?[/highlight]
[highlight color=”lime-green” style=”style-2″]…. aby je někdo měl aspoň trochu rád.[/highlight]
Paradoxem je, že je nebude mít nikdo rád, když nemají rády samy sebe.
Jsou jako hladové lvice honící se z posledních sil za kořistí, které však stále uniká. Kličkuje, není k dostižení, jako by cítila, že bude lapena a nemilosrdně zabita, vysáta do poslední kapky a mršina ponechána na pospas, aby se lvice vydala na další, na chlup stejný, lov.
A takhle bude lovit, než padne totálně vysílená. Aby pak žehrala na muže, že jsou všichni k ničemu, že jsou všichni stejní a všem jde jim jen o jedno.
Nicméně to ani tak nezávisí od mužů, ale od ní samotné.
[highlight color=”lime-green” style=”style-2″]Ona je ta, která se má ráda.[/highlight]
[highlight color=”lime-green” style=”style-2″]Ona je přece ta, které se rozhoduje.[/highlight]
[highlight color=”lime-green” style=”style-2″]Ona je ta, která určuje hranice.[/highlight]
[highlight color=”lime-green” style=”style-2″]Ona je přece ta, která to nedovolí.[/highlight]
