jedine-co-muzeme-kontrolovat

Jediné, co můžeme kontrolovat …

…je naše vědomí.

Neumíme ovládat počasí nebo dopravní zácpu, ani nálady lidí kolem nás,
ale zcela určitě je v naší moci ovládat náš postoj k těmto událostem.

“ Všichni se můžeme v kteroukoliv chvíli rozhodnout, co si
budeme myslet. Tato schopnost je tím, co z nás dělá lidi.
A je to jeden z největších pokladů moudrosti, které jsem
si osvojil při svém pobytu na Východě, je zároveň i jeden
z nejjednodušších. “

„ A co je tím pokladem? “

„Neexistuje nic takového jako objektivní realita nebo tzv. reálný svět. Není žádné absolutno. Tvář tvého největšího nepřítele může být tváří mého nejlepšího přítele. Událost, která se může někomu zdát tragédií, může pro jiného znamenat neomezenou příležitost. Co ve skutečnosti odlišuje lidi, kteří jsou šťastní a optimističtí, od nespokojených mrzoutů, je způsob interpretace a zpracování okolností života. “

„Ale jak může být tragédie něčím jiným než tragédií? “

„Dám ti malý příklad. Když jsem projížděl Kalkatou,
potkal jsem učitelku jménem Malika Chand. Učila s láskou
a ke svým žákům se chovala, jako by to byly její vlastní
děti. Trpěhvě a laskavě posilovala jejich vnitřní potenciál
a jejím heslem bylo:

Řekneš-li si „Já mohu“, je to mnohem důležitější než tvoje IQ.

Ce své komunitě byla známa jako někdo, kdo žije,
aby dával a nesobecky pomáhal komukoliv,
kdo to potřeboval. Jedné noci školu, kde generace dětí
procházely jejíma rukama, zapálil žhář a budova lehla
popelem. Všichni členové komunity to považovali za velkou ­
ztrátu. Ale časem hněv ustoupil a místo něj se v lidech
usadila apatie. Rezignovaně se smířili s tím, že jejich děti
zůstaly bez školy… “

„ A co Malika? “

„Malika byla jiná, byla věčnou optimistkou, pokud
něco takového existuje. Na rozdíl od ostatních v této  ­
tragédii spatřila příležitost. Vysvětlila rodičům, že v každém
neúspěchu nebo nezdaru je zárodek příležitosti, pokud ji
budeme ochotni hledat. Ta událost byla zakukleným darem. ­
Škola, která lehla popelem, byla stará a nevyhovující.
Střechou teklo a podlaha byla sešlapaná tisíci krůčků ­
malých nohou, které po ní léta chodily. A tohle byla  ­
příležitost, na kterou čekali. Mohli nyní spojit síly jako jedna ­
komunita a vybudovat školu novou, mnohem lepší, která
bude sloužit dětem po mnoho budoucích let. A tak se  ­
pustili do práce, poháněni tímto čtyřiašedesátiletým  ­
dynamem, kterým Malika byla. Vybrali společně dostatek ­
prostředků na stavbu úplně nové školy, která se stala zářivým
příkladem síly vize, vítězící nad nepřízní osudu. “

„Takže to je skoro jako to staré rčení o tom, že někdo
vidí láhev napůl plnou, zatímco pro jiného je zpola prázdná.“

„Asi tak nějak. Ať už tě v životě potká cokoliv, jen ty
sám rozhodneš o tom, jak na to budeš reagovat. Pokud si
vytvoříš zvyk hledat pozitiva za všech okolností, tvůj život
dostane nový rozměr. A tohle je jeden z nejdůležitějších
zákonů přírody. Zní to docela prostě, ne? “

„ A všechno to začíná tím, že se člověk naučí účinněji
využívat vlastního vědomí? “

„Přesně tak! Veškerý úspěch v životě, ať už je
materiální nebo duchovní, začíná v té šestikilové věcičce,
co ti sedí na ramenou. Nebo ještě lépe — začíná myšlen­kami,
kterými se tvoje mysl každou vteřinu dne zaobírá.
Tvůj vnější svět je odrazem stavu tvého vnitřního světa.
Pokud se naučíš usměrňovat svoje myšlenky a způsob, ­
jakým reaguješ na události tvého života, naučíš se tím řídit
svůj vlastní osud. „

Komentáře

sdílejte tento článek

Share on facebook
Share on whatsapp
Share on pinterest
Share on print
Share on email
Share on google
Share on twitter

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.