ella obrazokUvěřila jsem, že nejsem dost dobrá,
a tak jsem vlastně nikdy nic nechtěla. Ponížila jsem svoje potřeby, svoje přání a touhy, jen abych nevyčnívala, abych se schovala a nebyla vidět. Neprojevovala jsem se, neukazovala jsem své schopnosti a talenty.

Uvěřila jsem, že nejsem dost dobrá,
a tak jsem ve vztazích byla tahoun, který převzal zodpovědnost. Zodpovědnost za nás oba. Ostatní pro mne vždy byli na prvním místě a já jen dávala a dávala, nic za to nechtíc. Uvěřila jsem, že já jsem ta zodpovědná a že je to moje chyba, když to nevyjde.

Uvěřila jsem, že nejsem dost dobrá,
a tak jsem neměla žádnou možnost výběru přátel, partnerů, práce, ani psa. Brala jsem všechno, jen aby někdo nemohl říct, že jsou se mnou jen problémy a tak okolo mne byla prapodivná skvarda ještě podivnějších lidí.

Uvěřila jsem, že nejsem dost dobrá,
a tak jsem pracovala na 150% jako Lída Korabelniková, ruská údernice v padesátých letech, jen abych ukázala co ve mně je. Svoji aktivitou jsem ničila sama sebe i  své okolí, málokdo mi stačil.

Uvěřila jsem, že nejsem dost dobrá,
a tak jsem se ocitla na konci svých sil, rozhodnutá skočit z mostu. Neudělala jsem to jen díky tomu, že jsem nechtěla, aby moje dcera zůstala jako úplný sirotek.

Byla jsem totálně vyčerpanáumlácená životem, roztříštěná na milion kusů, nemilovanábez síly a chuti žít, bez ceny, nechala jsem se ponižovat a využívat, neuměla jsem se za sebe postavit, konstruktivně řešit problémy, neměla jsem se ráda. Nikomu a ničemu jsem nevěřila. Během života jsem se naučila různé taktiky popírání, manipulace, jen abych byla okolím přijata, milována, cítila jsem, že někam patřím, protože být sama bylo nepředstavitelné.

Paradoxně jsem sama byla. Ztratila jsem se. Ztratila jsem sama sebe. Ztratila jsem naději, víru i lásku.

Všichni, které jsem milovala (máma, otec mé dcery, prarodiče), mi zemřeli, což jsem vůbec nedokázala přijmout a tu ukrutnou bolest zpracovat, byla jsem jako větev vlající ve větru. Bez vztahu, bez lásky, bez perspektivy.

Pak najednou přišel bod zlomu, byla to náhoda nebo osud, a já se rozhodla vzít svůj život do vlastních rukou.

Přestat být obětí, znovu poskládat mé ztracené a na kusy rozbité já. To znamenalo nejprve vyléčit všechny emoce jako strach, ale i pocity samoty, nelásky, nepřijetí, vzteku, vzdoru, lítosti, ponížení a poprat se s bolestí, která se ukrývala hluboko uvnitř.
Naučila jsem se transformovat negativní neuvěřitelnou vnitřní sílu, která je velmi mocná.

Krok za krokem jsem se učila mít se ráda, vidět svoji hodnotu, umět se za sebe postavit, stát si za svým rozhodnutím bez ohledu na to, co tomu říkají ostatní. Pečovat o sebe, plnit si svá přání, respektovat své potřeby, naučit se říkat ne, vybírat si a dovolit si pro sebe to nejlepší.

Začala jsem se mít ráda a tahle jízda ještě nekončí…

Mou vášní je podporovat ženy, které se rozhodly převzít zodpovědnost za svůj život. Ukázat jim, jak jsou božské, jedinečné a výjimečné a jak mohou rozvinout svůj potenciál a tvořit.


Vzdělání

  • Studium psychologie – SHR Mobil University Riedligen, Německo
  • Result Coaching System – Praha, Vladimír Tuka
  • Výcvik systematických konstelací Berta Hellingera – Praha, Jan Bílý
  • Práce s traumatem – Německo, prof. Steinmüller
  • Voice dialogue – hovory duše – Německo, Psycheinstitut Bremmen
  • Landmark – Velká Británie, Londýn
  • Body Soul Mind – Rakousko, Vídeň
  • Kinezilogie One Brain – Praha, Ivana Březinová

0 komentářů

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.