… se nikde nemůžeme naučit. Neexistuje škola, nejsou žadné kurzy. Prostě po narození našich dětí jsme vhozeny do vody a musíme plavat. Občas se topíme, občas zdatně plaveme, než nás zase smete velká vlna.
I já jsem matkou, dnes již šestadvacetileté dceři. Náš vztah je velmi křehký, jakoby stále na hraně. Jako matce je pro mne nejtěžší nekecat do života svě dcery, mnohdy se neudržím a přesto něco řeknu. Bolí mě, když vidím, že se trápí, uměla bych jí pomoct, a nemohu. Stav bezmoci Vám nemusím popisovat.
[highlight color=”autumn” style=”style-2″]Přesto cítím velký respekt k jejímu životu, jejímu rozhodnutí, a vím, že cokoliv udělá, je to její cesta poznání a já nemám právo ji do toho kecat. Miluji ji a na mé lásce se nikdy nic nezmění. Pořád to bude můj Koblížek.[/highlight]
Mezi matkou a dítětem je zvláštní vztah protkán mnoha neviditelnými vazbami pevnými jako ocelová lanka. Vztah mezi matkou a dcerou je ještě pevnější a zároveň bolestnější. Je to klíčový vztah našeho života.
V dětství ji bezmězně obdivujeme a chceme být jako ona, v patnácti ji nenávidíme – jak může být tak nemožná a nemoderní. V dospělosti se snažíme najít rovnováhu mezi láskou a nenávistí.
Po mnoho životů se vzájemně střídáme v rolích dcer a matek. Jednou jsem matka a pak zase dcera. Co nevyřešíme, přehrajeme si do dalšího života a kolotoč pokračuje.Není nutné pátrat a vracet se do minulých životů, všechny resty jsme si přinesly s sebou a jsou s námi v tomto životě.
Dalším poutem je matčina genetická linie předků, tedy žen jejího rodu. Z této linie žen čerpáme ženskou energii – pokud odmítáme svoji maminku, odmítáme ženství, ženskou energii. Pak se cítíme slabé, vyhořelé, máme strach ze života.
Mnohdy se také povyšujeme a myslíme si, že jsme chytřejší než naše maminka – chybí nám úcta a pokora. Chceme ji ukázat, že jsme lepší ženy a žárlíme na ni ve vztahu s otcem a hrajeme si na velké dospělé ženy, abychom ukázaly, jak táta udělá co nám na očích vidí. Ponižujeme ji pochybnostmi o její schopnosti se vypořádat se životem – kdo jiný by tu schopnost měl mít, když ne žena, která nás porodila. Tím vším si také blokujeme proud energie a lásky.
Dalším poutem, obrovitánsky silným lanem, které se snažíme co nejvíc nevidět a zakrýt, je až sebezničující láska k mamince. Milujeme ji tolik, že jsme schoné přinést jakoukoliv obět – včetně vlastního štěstí, vlastního pohodlí, vlastního života, jen aby maminka byla šťastna. Žijeme podle tohoto vzorce, i když se s maminkou nestýkáme, již zemřela a nebo jsme adoptovaní.
Tím zapomeneme samy na sebe a řídíme se jen tímto programem – udělám cokoliv pro matčino štěstí. A pak podle tohoto programu žijeme svůj život. Své vztahy s muži, své vztahy s lidmi – kolegy, sousedy, …
A pak také svoji matku naprosto věrně kopírujeme. Přesně to, co jsme na ní nesnášely, to děláme i my. A v podstatě jsme tím, co odmítáme.
Vztah matky s dcerou je obrovská směsice lásky a nenávisti zárověň. Závislosti a odmítání. A jaký je Váš vztah s maminkou Vám spolehlivě ukáže Vaše dítě, protože ono se chová přesně jako vy ke své matce. 🙂 A vy se chováte jako Vaše maminka k Vám.
Zdá se Vám to celé schizofrenní? Ano, je to tak.
Vzhledem k těmto vazbám je velmi těžké žít život podle sebe, protože emocionální spojení s matkou je pouto, které nelze přetrhnout. Lze jej však uzdravit. Aby se rozproudila zablokovaná energie.
Sama jsem prošla velmi náročnou cestou ve vztahu ke své mamince. Dnes cítím obrovskou lásku, úctu a respekt. Ale i svoji svobodu a nezávislost na mínění a názorech obou mých rodičů, nejen maminky.
A jak jsem to udělala?
Krok za krokem jsem si musela přiznat, kdo jsem ve vztahu k mé mamince a jaké programy jsem si vytvořila a v neposlední řadě jsem musela uvolnit nahromaděnou bolest z nepochopení, odmítání, nenávisti a lásky.
Chcete-li začít rozmotávat klubíčko vztahu s Vaší maminkou, nabízím Vám svoji pomoc ve workshopu Vše o mé matce – info najdete v základním menu
A na závěr se nechte inspirovat článkem ze slovenského internetu, pro větší autetičnost ponecháno ve slovenštině …
10 důvodů proč milujeme svoji maminku
1. Obetovala kus svojho života, aby priviedla na svet práve nás
Pôrod je jedným z najemotívnejších, ale zároveň najnáročnejších momentov v živote ženy. Je to do istej miery zlom v živote matky, odkedy jej život už nie je o jednotnom čísle, ale o množnom.
2. Dokázala sa obrniť voči našim pubertálnym výlevom
Puberta dokáže s niektorými deťmi poriadne zamávať. Nie každá matka však vie, ako sa k takémuto dieťaťu správať, aj keď ide o jej vlastné. Nadhľad, trpezlivosť, ale zároveň určité pravidlá sú nevyhnutnosťou.
3. Nešetrila na nás ani v časoch, keď nemala z čoho
Správna matka by pre svoje dieťa urobila čokoľvek. Výnimkou nie je ani finančné zabezpečenie potrieb. Je veľa žien, ktoré dokázali pre svoje dieťa urobiť maximum a vzdali sa svojich nárokov na úkor toho, aby ich dieťa malo doslova základ životných potrieb či kvalitné vzdelanie.
4. Zvláda zarobiť na rodinu a popri tom aj výchovu
Máloktorá rodina si dnes môže dovoliť to, aby sa žena starala len o domácnosť a vychovávala deti. Pracujúca matka nie je teda žiadnou raritou. Je to práve ona, ktorá nesie na ramenách množstvo bremien a aj tak si na nič nesťažuje.
5. Je zároveň našou najlepšou kamarátkou
Doba výrazne ustúpila od vykania si s matkou a vzťah matky a dieťaťa (obzvlášť dcéry) je založený zároveň na kamarátskej báze. Matka je tá, ktorá nás pozná najdôveryhodnejšie a vie, ako nám poradiť. Konečné rozhodnutie ale necháva na nás.
6. V najhorších chvíľach je prítomnosť matky lepšia ako lieky
Každý sme istým spôsobom dieťa a to po celý život. Vo chvíľach, kedy si myslíme, že sme dospelí sa nám však často zrúti celý život. Aspoň my máme ten pocit. Tá osoba, ktorá nám je nablízku vždy v takýchto prípadoch a to aj o polnoci, je opäť matka.
7. (Ne)musela sa za nás nikdy hanbiť
Najväčšou vďakou, akú môžeme našej matke dať je, že bude na nás hrdá. Nie je nič horšie, ako keď sa matka hanbí za svoje dieťa a nedrží s ním. Častokrát ju však život aj k tomuto aktu vedie a preto je úžasné, keď nám vie poskytnúť dôveru.
8. Je to jediný človek, ktorý vždy stojí na našej strane
Správna matka si svoje dieťa chráni a ak mu niekto ubližuje, postaví sa za neho, nech ju to stojí čokoľvek. Obzvlášť v ťažkých životných situáciách dokáže riskovať viac, ako hociktorý akčný hrdina.
9. Silná žena, ktorá nás nikdy nechcela zaťažovať svojimi problémami
Matky prežívajú naše problémy častokrát viac, ako my sami a na druhej strane ony samy nikdy nechcú svoje deti zaťažovať tými svojimi. To, že sa na nás usmievajú ešte neznamená, že majú jednoduchý a bezproblémový život.
10. Status matky a obdiv nepatrí len biologickým matkám, ale aj iným ženám
Nie každý má to šťastie mať svoju matku. Obdiv si rozhodne zaslúžia všetky ženy, ktoré síce dieťa nepriviedli na svet, no úlohy matky sa zhostili rovnako, ako keby vychovávali vlastné deti. Faktom však je, že práve tieto ženy to môžu mať v živote s deťmi oveľa ťažšie.
Byť matkou je teda obrovským šťastím, ale zodpovednosťou zároveň. O tom, že dnešné ženy to nemajú naozaj jednoduché nepochybujeme. Zvládať rodinu aj prácu je naozaj obdivuhodné.
Cítíte se dobře v roli matky nebo máte pochybnosti o správnosti Vašeho počínání? Můžeme si o tom popovídat …
